Jak souvisí pohyb s psychikou?

     Deprese nebo syndrom vyhoření může být projevem stagnující energie. Zkrátka když ustrnete na „mrtvém bodě“ a nemáte před sebou žádný cíl, nic co by Vás hnalo vpřed, žádnou kreativitu, tvoření. A také žádný pohyb.

      Psychické nemoci jsou velmi úzce spojené s tělesným pohybem. Nehýbete-li se, jste čím dál tím unavenější, cítíte nedostatek energie, metabolismus se zpomaluje, veškeré procesy v těle jsou ospalé a pomalé. Energie stojí. A s tělesnou i ta duševní.

      Jistě znáte pocit, kdy dostanete skvělý nápad, který se Vám vrací. Něco jako vnuknutí, co byste mohli, měli dělat, něco co by Vás naplňovalo a dávalo Vašemu životu smysl. Od těchto velkých myšlenek až po ty malé každodenní, kdy prostě víte, že byste něco měli dělat...jenže se Vám tak strašně nechce, nebo „nemáte čas“ a tak si řeknete později, zítra, někdy, nebo ten hlas v sobě umlčíte. Jenže to právě může být jádro celého problému. To je ten hlas, který Vás vede životem aktivně a tak, abyste byli šťastní. Když ho neposlechnete, je to v tu chvíli pohodlné, můžete odpočívat, jen tak relaxovat, nic nedělat, nebo být v pohodlném stereotypu. Jenže pohodlné je to jen do chvíle, než Vám to vlastní psychika vrátí.

      A v tom je i návod, jak z problémů ven. Utnout ten začarovaný kruh, kdy se Vám už tak strašně nechce nic dělat, že se nedokážete donutit a tím celým se propadáte hlouběji. Je třeba říci dost. Ano, pár dní, týdnů a možná i měsíců to bude docela dřít. Ale stojí to za to. Vždy, když Vám na mysl přijde, že byste měli něco udělat, tak bez váhání a promýšlení se zvedněte a jděte to udělat. Nic není důležitější. Každé malé překonání se pro Vás bude výhra a dodá Vám sílu na další boj.

      Součástí je i pohyb. Při léčbě deprese je nutné sportovat každý den. Sebevíc se Vám nebude chtít – prostě se zvednete a půjdete, bez odkladů. S každou další procházkou, cvičením, plaváním atd budete silnější a Vaše sebevědomí bude zase jako dřív. Ne. Nebude jako dřív. Bude mnohem zdravější. Budete vítěz!