Přejít k obsahu
Tuky můžeme rozdělit například dle původu na rostlinné a živočišné. Každý tuk snadno zařadíte, protože je vždy celkem jasné, jestli pochází z „kytiček“ nebo ze „zvířátek“. Hůř je to ale s vhodností jednotlivých kategorií. Nelze říci obecně, že jedny jsou dobré a druhé ne. Velmi obecně jsou sice rostlinné vhodnější než živočišné, ale existuje spousta výjimek.
Například na smažení jsou mnohem vhodnější živočišné tuky jako sádlo, nebo přepuštěné máslo (ghí). Mají totiž nejvyšší teplotní stabilitu (nepřepálí se a nevznikají rakovinotvorné látky). Také tuky obsažené ve vaječném žloutku jsou velice zdravé, ale pouze v případě, že se jedná o domácí vajíčka s přirozenou stravou slepic a dostatkem pohybu a slunečního svitu. To samé platí o tuku v hovězím mase. U vepřového je zase velmi zdravý tuk z plemene mangalica.
U rostlinných tuků jsou také výjimky z všeobecné větší vhodnosti ke konzumaci. Je například vhodné se vyhýbat palmovému tuku a to především z ekologických důvodů. Dále u příjmu rostlinných tuků je dobré hlídat poměr omega3 a omega6 mastných kyselin, kdy výrazná převaha omega 6 je zdravotně nežádoucí. Nejen z tohoto důvodu jsou nevhodné například ztužené rostlinné tuky. Rostlinné tuky se také sandno přepálí při smažení a pak jsou vyloženě zdraví škodlivé.
Svět tuků je zkrátka složitý a opět platí, že střídmost v jejich příjmu je nejlepším řešením. Nevyhýbat se jim uměle (nejíst nízkotučné a odtučněné výrobky není správné), ale také to s nimi nepřehánět a vyhýbat se smaženým pokrmům a jiným pochoutkám bohatým na tuk.
Nejlépe uděláte, když budete přijímat tuky jako součást jejich přirozených zdrojů v co nejméně upravené podobě. Tedy v jídlech jako jsou oříšky všech druhů, mák, semínka, avokádo, ryby a kvalitní bio živočišná masa a vejce. Prospějete tak svému zdraví a podpoříte hubnutí.
